Genografický test (genetický test původu) z mateřské linie

Podle současného poznání, vývoj našeho druhu začal v Africe. Antropologové odhadli, že lidský rod se "rozešel" s jinými primáty před asi 5 milióny let. Nejprimitivnější lidští předci, kteří byli dosud objeveni, náleželi k rodu Australopithecus, který žil před přibližně 3 milióny let. Jejich pozůstatky – včetně "Lucy" – byly hlavně odhaleny v Rift Valley v Africe. Nejstarší příslušníci našeho vlastního rodu, Homo erectus, a jejich blízký příbuzný, Homo ergaster, se objevili v tomto regionu před 2.5 milióny let. Tito "archaičtí" hominidé, kteří se stěhovali z Afriky přibližně před 1.5 miliónem let, založili obyvatelstvo v Evropě, na Středním východě, a v Asii.

Zkameněliny moderních lidí, staré 40.000-100.000 let, se vyskytují všude ve "Starém světě" (Afrika, Evropa, a Asie) a v Austrálii. Termínem „moderní lidé“ označujeme členy našeho vlastního druhu, Homo sapiens, kteří s námi sdílí důležité anatomické rysy (tvar a velikost lebky) a prvky chování (užívání čepelí a jiných nástrojů, barviv, pohřebních darů, umění, obchodu a lovu). Tito lidé se postupně rozšířili i do Polynésie a do "Nového světa" (Severní a Jižní Amerika).

Kde a jak se moderní lidé objevili je předmětem sporu mezi zastánci dvou protikladných teorií.

Zastánci jedné teorie tvrdí, že moderní lidé se vyvinuli z "archaických" hominidů (Homo erectus nebo Homo ergaster) nezávisle na sobě v Africe, Evropě a v Asii. Dnešní populace je výsledkem souběžného vývoje těchto skupin a jejich vzájemné výměny členů.

Zastánci vysídlovací teorie, obvykle známé jako "out of Africa", tvrdí, že současná lidská populace pochází z jedné jediné skupiny lidí, která opustila Afriku před asi 80.000 lety. Tato zakládající skupina se stěhovala po celém „Starém světě“ a vytlačila všechny tehdy přeživší "archaické" hominidy.

Dá se tedy říci, že všichni vědci souhlasí s tím, že naši hominidní příbuzní se objevili v Africe, ale neshodnou se na tom, kdy naši přímí předci opustili Afriku a začali osídlovat zeměkouli.

Území dnešní České republiky bylo osídleno již před více jak miliónem let. Za tu dobu až do dnešních dnů se na našem území vystřídalo mnoho různých kultur, etnik a národů, ať to již byli Keltové, Germánci, Frankové, Slované a další.

Rozvoj genetiky umožnil u každého člověka zjistit, kdo byli jeho předci, neboť informace o svém původu si nosí každý člověk ve své genetické výbavě. A tyto genetické záznamy, které nám o původu jedince poskytují mnohem více informací, než lidmi vedené prameny, je dnes již možné číst. Navíc, narozdíl od matrik neposkytují informace stovky, ale tisíce let zpátky. Takže je dnes možné např. zjistit, kde žili předci konkrétního jedince, odkud a kam migrovali.

I když se geny při každém zrození jedince kombinují (všichni lidé mají každý gen dvakrát – jeden od otce, druhý od matky), jsou v genetické informaci každého člověka části, které se prakticky nemění. Jinými slovy, stejné posloupnosti DNA měli i prapředci zkoumaného jedince.

Každá lidská buňka má "druhý" genom, který se nachází v energii generujícím symbiontovi, mitochondrii (mt). Tuto mitochondriální DNA (dále jen mtDNA) mají muži i ženy, ale pouze ženy ji mohou předat svým dětem, což znamená, že mtDNA obsahuje záznamy o původu a historii předků v mateřské linii. Jak již bylo řečeno, každý člověk dědí svou mtDNA po matce, která ji zdědila od své matky, a ta zase od své, a tak dál do minulosti, až k tzv. pramatce celé mateřské linie. Bylo zjištěno, že existuje pouze omezený počet mateřských linií, z nichž každá má svou dávnou „pramatku“. Genetické pramatky jednotlivých mateřských linií nebyly pouze skutečnými ženami, které žily v dávné minulosti, ale byly zároveň jedinými ženami, jejichž dcery byly natolik úspěšné, že se jejich linie zachovala do dnešních dnů. V dávné minulosti, kromě zmiňovaných pramatek, žily samozřejmě i jiné ženy, jejichž mateřské linie se však nedochovaly, neboť ony samotné, nebo jejich potomci, už dále neměly dcery (syn mtDNA dále předat nemůže, protože mtDNA se dědí výhradně od matky). V současné době je v evropské populaci známo sedm takovýchto genetických linií. Takže mateřská linie každého Evropana, pokud se nejedná o imigranta z jiného kontinentu, pochází z jedné ze sedmi genetických pramatek, tzv. sedm dcer Eviných. Lidé žijící na jiných kontinentech mají i jiné mateřské linie. Celkem je známo 36 pramatek pro celý svět. U každé z těchto pramatek je známo, kde se v průběhu historie usadili její potomci, a v kterých zemích světa se dnes převážně vyskytují. Díky tomu lze podle počátku mateřské linie určit genetický původ (v mateřské linii) každého jednotlivého člověka. Pomocí genetického profilu mtDNA dnes antropologové zkoumají takové jevy jako bylo stěhování národů, míšení různých kultur apod.

Migrační mapa mateřské linie:

Výše uvedené znamená, že vyšetření mateřské linie se u muže i ženy provádí ze vzorku jeho/její krve.

Výsledek dostanete v podobě certifikátu o velikosti A3 vytištěném na luxusním papíře. K tomu obdržíte doplňující informace o způsobu určování mateřské linie a podrobné informace o výsledku Vašeho testování. Vše Vám bude doručeno kurýrem na udanou korespondenční adresu. Cena kurýrní služby je již zahrnuta v ceně testu.

Ukázka certifikátu: